Potravinářský průmysl drží jeden zajímavý unikát. Téměř vše je správně a téměř vše je špatně. Mluvíme-li tedy o tom, co máme nebo nemáme jíst. Ať už jde o články internetových pisálků, knihy erudovaných expertů, přednášky, výživové poradce a další, shoda téměř neexistuje. Jedni maso zavrhují, druzí ho snídají, jedni se zbavují žloutků, druzí žloutky považují za věc srovnatelnou s vynálezem žárovky. Pokud však existuje jedno téma, kde se víceméně všichni shodujeme, je to zařazování ovoce a zeleniny do běžného jídelníčku.
Vliv a přiznivé účinky ovoce a zeleniny vnímáme selským rozumem jako ověřené a studiemi ověřené opravdu jsou. O čem tedy dnes bude řeč? Není zelenina jako zelenina a není ovoce jako ovoce. Obsáhlé ekonomické debaty necháme těm, kteří se tím živí, ale jedno velmi dobře vidí i oko laika. Zatímco před 20 lety bylo použití tuzemských/dovezených surovin zhruba 50 na 50, dnes už spotřebě zákazníků výrazně dominuje dovezené.
Z jakého důvodu dominuje a je to správně nebo špatně? Peníze, peníze, peníze. Dnes to není o ničem jiném. Přesto se za chvíli přesvědčíme, že levnější může být dražší a cena dokáže klamat. Důvod dominance je jasný. Dovozené je často na úkor domácího zkrátka levnější. Zdánlivě nám tak v peněžence zůstane více peněz. Ty ušetřené mnohem více pak však často vydáme za léky a vitamíny/minerály, které v dovezeném často chybí. Moje dva poznatky.
Bohužel se nestává ojediněle, že za námi ovoce/zelenina cestují na větší vzdálenost jak 10 000 km. Stává se to především v měsících, kdy některé druhy ovoce nejsou v ČR dostupné a protože je po nich neustále poptávka, dovážíme je z dalekých krajin. Během procesů a cest dochází k několika věcem. Vytrácí se chuť, svěžest, vitamíny, minerály. Dodavatelé tlačí na maximální produkci a urychlení procesu dozrávání a expandování k prostředníkům prodejcům/cílovým zákazníkům. Z toho důvodu dochází k nejrůznějším nevyžádaným procesům. Podtrhávání surovin (pro pomalejší zrání), skladování v nižších teplotách za působení plynů zpomalující zrání a další postupy.
Nebojte, nejsme z žádného konspiračního webu a po konzumaci zeleniny/ovoce z dovozu vám samozřejmě nenaroste třetí noha, ale jedno je jisté. Pomalejší zrání a vnější vlivy nad rámec těch přírodních rozhodně neprokazují surovinám službu. A tím se dotýkáme druhého poznatku.
Jednoduchá matematika by velela jasně. Proč kupovat tenhle a tenhle druh ovoce o 15 kč dráž od tuzemského zdroje, když ho můžu mít levněji v supermarketu z dovozu? Nojo, 15 Kč ušetřených, měsíčně pár stovek. Otázka zní, jestli nás těch ušetřených pár stovek měsíčně nevyjde na tisíce/desetitíce ročně. Volíme-li horší kvalitu, méně vitamínů, méně minerálů, tím pádem horší "materiál" pro tělo. To, proč zeleninu/ovoce kupujeme (posílení zdraví, imunity, dostatek prospěšných látek) mívá kvůli manipulaci a urychlovacím postupům výrazně snížený obsah právě těchto látek. Takže ušetříme pár korun, ale kupujeme daleko horší produkt. Dejme tomu, že u tuzemského platíme XY (třeba 40,-) za 100 procent, u dovezeného 25,- za 50 procent. A pokud ovládáme matematiku, levnější se stává dražším.
Nehledě na to, že nedostatek vitamínů minerálů a dalšího se pak projevuje nutností je nakoupit v tabletkové formě, případně může vést ke krátkodobé/dlouhodobé zdravotní indispozici, při které přicházíme o peníze přímo i nepřímo. Dražší je občas opravdu levnejší.
Zamyslete se nad tímto tématem. Nevyplatí se počítat znovu a kupovat skutečnou kvalitu, kterou tělo potřebuje? Starejte se o něj pečlivě, ono vám to vrátí.
Pavel Mirovský
0 komentářů